Reed Jobs a fond Yosemite. Proč rizikový kapitál znovu sází na léčbu rakoviny

Reed Jobs by radši mluvil o léčbě rakoviny než o svém příjmení, a v rozhovoru to dává jasně najevo. Syn zakladatele Applu vede od roku 2023 venture firmu Yosemite, která se soustředí výhradně na onkologii, a právě uzavírá druhý fond s cílovou velikostí 350 milionů dolarů. Podle TechCrunch do něj firma zatím získala přes 200 milionů dolarů, mezi investory patří biotechnologický gigant Amgen, výzkumné centrum Memorial Sloan Kettering, univerzita MIT i legendární investor John Doerr. Pro Reeda Jobse je to osobní téma. Jeho otec Steve Jobs zemřel na rakovinu slinivky, a právě tahle ztráta stojí za celou existencí firmy.

Yosemite ale není zajímavý jen kvůli jménu na dveřích. Je zajímavý kvůli tomu, jak přemýšlí o kombinaci filantropie a rizikového kapitálu, kvůli sázce na léčbu nádorů v době, kdy se biotech teprve vzpamatovává z popandemického propadu, a kvůli tomu, jakou roli v celém příběhu začíná hrát umělá inteligence. Pro evropského investora je to učebnicový příklad toho, jak se dnes staví teze v jednom z nejnáročnějších odvětví vůbec.

Model, který kombinuje grant a kapitál

Yosemite dělá jednu věc, kterou většina fondů nedělá. Nesází primárně na hotové startupy, ale sám je zakládá. Zhruba třetina z 350 milionů dolarů míří do firem, které Yosemite vytváří sám, buď z vlastních nápadů, nebo ve spolupráci s akademiky na univerzitách jako Yale, Berkeley nebo Stanford. Zbývající dvě třetiny jdou do existujících společností, ke kterým se firma chce připojit jako investor.

Podle Forbes se druhý fond upisoval postupně a mezi upisovateli jsou vedle Amgenu a MIT i výzkumné a akademické instituce, což firmě dává neobvyklou blízkost ke zdroji rané vědy. Za tímto rozdělením stojí konkrétní přesvědčení. Reed Jobs tvrdí, že léčba rakoviny nevzejde z velkých farmaceutických korporací, ale musí se postavit z rané akademické vědy. Univerzitní laboratoře produkují průlomové koncepty, které jsou ale příliš syrové a rizikové na to, aby do nich klasický kapitál vstoupil brzy. Yosemite tuto mezeru vyplňuje kombinací filantropie a komerčního kapitálu, kterými koncept z laboratoře derisknuje, tedy sníží jeho riziko natolik, aby se z něj dala postavit firma.

Součástí modelu je i to, že Yosemite alokuje 2,5 procenta spravovaného majetku do darovacího fondu na nezávazné granty. Firma tak funguje na pomezí investičního domu a vědecké nadace, což je v rizikovém kapitálu neobvyklé. Právě tahle hybridní struktura jí umožňuje financovat věci, které jsou pro čistě ziskový fond příliš rané, a přitom si udržet komerční disciplínu tam, kde už koncept dozrál do podoby firmy.

Portfolio postavené na těžké vědě

Yosemite má za sebou zhruba 25 firem napříč oběma fondy a tým 17 lidí. Mezi projekty, na které je Reed Jobs nejvíc hrdý, patří Azalea, která vznikla z grantu do laboratoře Jennifer Doudny, nositelky Nobelovy ceny za metodu CRISPR, a dnes už je v klinických testech. Dalším příkladem je Quarry, firma postavená se sériovým zakladatelem Craigem Crewsem kolem takzvané induced proximity, což je nový terapeutický přístup, který dokáže cíleně přiblížit dvě molekuly v buňce a tím spustit rozklad problematických proteinů.

V portfoliu je i Tune Therapeutics, která se věnuje epigenetické editaci pro léčbu hepatitidy B, nebo Histosonics s neinvazivním zařízením na ničení nádorů jater a slinivky. Hned tři firmy z portfolia se zaměřují na gen p53, klíčový nádorový supresor, jehož porucha stojí za velkou částí lidských nádorů. Tenhle výběr o něčem vypovídá. Yosemite jde po nejtěžších a nejzákladnějších biologických problémech, ne po marginálních vylepšeních existujících léků.

Načasování přitom hraje ve prospěch firmy. Farmaceutický sektor čelí takzvanému patentovému útesu, kdy velkým hráčům vyprší ochrana na klíčové léky a oni musí akvizicemi doplňovat pipeline. To vytváří exitové příležitosti pro menší biotech firmy. Eli Lilly se stala první farmaceutickou firmou s hodnotou přes bilion dolarů a mimo jiné koupila společnost Kelonia za 7 miliard dolarů. Revolution Medicines zase zdvojnásobila přežití u rakoviny slinivky z 12 na 24 měsíců. Pro fond zaměřený na onkologii je to prostředí, ve kterém úspěšný projekt najde kupce.

Kde do hry vstupuje umělá inteligence

Nejzajímavější posun je v tom, jak Yosemite popisuje roli AI. Reed Jobs říká, že umělá inteligence dnes hlavně zrychluje takzvanou grunt work, tedy pracnou rutinu drug discovery, od procházení vědecké literatury po modelování molekul. Zároveň ale otevírá i něco zásadnějšího. AI umožňuje mířit na proteiny, které byly dřív považovány za takzvaně nedruggable, tedy za cíle, na které nešlo navrhnout účinnou léčbu.

Podle Jobse ale největší příležitost neleží v laboratoři, nýbrž v klinických testech. AI dokáže generovat takzvané syntetické kontrolní skupiny, tedy statistické modely kontrolní větve pacientů místo skutečných účastníků, kteří dostávají placebo. Pokud se tento přístup ověří a regulátoři ho přijmou, mohl by o polovinu snížit počet pacientů potřebných k náboru do studie. To by dramaticky zlevnilo a zrychlilo nejdražší a časově nejnáročnější fázi vývoje léku.

Právě tady se protíná biotech s tématem, které sledujeme na tomto webu nejčastěji. Umělá inteligence nemění jen software a znalostní práci, ale začíná zasahovat do odvětví, kde se rozhoduje o životech. Fond jako Yosemite je zajímavý přesně proto, že tuhle proměnu financuje na nejranější úrovni, kde je největší riziko i největší potenciální pákový efekt.

Co si z toho odnést pro investory

Yosemite je připomínkou, že v rizikovém kapitálu stále existují teze, které nejdou postavit na rychlém softwarovém růstu. Onkologie tvoří zhruba 40 procent celého biotechu a je to sektor s dlouhými cykly, tvrdou vědou a vysokým rizikem selhání. Přesto sem míří velcí institucionální investoři, což ukazuje, že apetit po odvážných dlouhodobých sázkách se vrací i po letech, kdy biotech nebyl v módě.

Zajímavé je i to, jak Reed Jobs staví osobní příběh a kapitál dohromady, aniž by z toho udělal pouhé PR. Firma má konkrétní model, měřitelné portfolio a jasnou vědeckou tezi. Sám Jobs přiznává, že nečekal, jak rychle se to celé rozjede. Pro evropské investory a zakladatele je tu praktické poučení. I v nejnáročnějším odvětví se dá postavit fungující struktura, pokud spojíte trpělivý kapitál, blízkost k akademické vědě a technologii, která zrychluje to nejpracnější. A právě AI dnes tuhle rovnici mění rychleji, než většina lidí čeká.

Časté otázky

Kdo je Reed Jobs a co je Yosemite?

Reed Jobs je syn zakladatele Applu Steva Jobse a od roku 2023 vede venture firmu Yosemite zaměřenou výhradně na onkologii. Firma právě uzavírá druhý fond s cílovou velikostí 350 milionů dolarů, do kterého zatím získala přes 200 milionů dolarů od investorů jako Amgen, MIT nebo John Doerr.

Čím je Yosemite jiný než běžný venture fond?

Tím, že řadu firem sám zakládá, místo aby jen investoval do hotových startupů. Zhruba třetina kapitálu jde do společností, které Yosemite vytváří ve spolupráci s univerzitami, zbytek do existujících firem. Součástí modelu je i darovací fond na nezávazné granty, takže firma funguje na pomezí investičního domu a vědecké nadace.

Jak AI mění vývoj léků na rakovinu?

Zrychluje pracnou rutinu vývoje, umožňuje cílit na proteiny dřív považované za neléčitelné a v klinických testech otevírá možnost syntetických kontrolních skupin, které by mohly o polovinu snížit počet potřebných pacientů. To by výrazně zlevnilo a zrychlilo nejnákladnější fázi vývoje léku.